Jak jsme se měli? A co všechno jsme u Bobříků o prázdninách zažili?
Celé prázdniny jsme prozkoumávali hmyzí říši. Z malých bobříků se stali entomologové zkoumající hmyzí život v trávě, pod kameny, na rostlinkách, ve vzduchu a všude kolem nás.
Naše první návštěva hmyzí říše vedla k mravencům. Vyrobili jsme si obří mraveniště se spoustou spletitých chodbiček a každé z děti si vybarvilo svého mravence, kterého jsme pak na mraveniště nalepili.
Nejoblíbenějším hmyzem se však bezpochyby stal motýl. Motýly jsme zkoumali opravdu dopodrobna. Začali jsme jeho životním cyklem, který jsme si názorně ukázali na pomůckách a na obrázcích. Ukazovali jsme si, jaké motýly můžeme potkat a společně jsme je pak na zahradě a procházkách poznávali.
I u berušky a včely jsme se na chvíli zastavili a povídali si o tom, jak přichází na svět a proč jsou důležité, zejména včelka. Hodně jsme si hráli a dělali nejrůznější aktivity, které dětem přiblížily hmyz a ukázaly jim, že se ho bát rozhodně nemusí. Hitem se stalo pexeso, ve kterém jsme se z amatérské úrovně vyšplhali, troufám si říct, až na profesionály.
Prázdninová básnička samozřejmě nesměla chybět. O čem že byla, je, myslím,
zřejmé.
Na louce
Na louce je krásný den,
včelka letí za pylem.
Čmelák bzučí: „Bzum, bzum, bzum!“
motýl tančí ke květům.
Mravenec jde, nespěchá,
kobylka si zaskáká.
Beruška má sedm teček,
náš kamarád je každý brouček.
Pavouk plete jemnou síť,
roháč umí silný být.
Každý brouček něco umí,
Přírodu nám krásně zdobí.
Ani se sportovními aktivitami jsme nezaháleli. V projektu nazvaném Hmyzí louka si děti na vlastní kůži zkusily „dokonalou“ proměnu motýla. Pohybově jsme ztvárnili vajíčko na listu, housenku, kuklu a motýla. Pak přišla na řadu jóga a hmyzí ásany – motýl, včela a beruška.
Na konci srpna na malé Bobříky čekala letní, jak jinak než hmyzí, olympiáda. Celkem šest disciplín s hmyzími maskoty.
S beruškou jsme lezli a plazili se, a celá dráha byla vytvořena tak, aby dětem přiblížila vývoj berušky – od vajíčka na listu až po dospělého jedince, který se vylíhnul z kukly. Tady se děti proplazit tunelem, a staly se beruškou.
Druhý den jsme se s vážkou vydali k rybníku. Děti musely nejprve zdolat skluzavku, která nám posloužila jako napodobení letu vážky nahoru a dolů a poté si v bazénku, chápejte rybníku, sehnat “potravu“ a dále zvládnout balanční molo.
Motýlci museli zase “přeletět“ přes rozkvetlou louku. Odměnou jim byl sladký nektar v podobě melounu, ale než k němu doletěli, museli se nejdřív trefit a doletět na kytičky, tedy házet míčky a balóny na daný cíl.
Čtvrtý den jsme se stali pilnými mravenečky a snažili se překonat překážkovou dráhu, a zároveň si nasbírat co nejvíc zásob a doběhnout až k mraveništi.
S kobylkami to bylo jednoduché, přes překážky jsme přeskákali celou zahradu. A na konec jsme si nechali silného roháče, jeho disciplína byla ta nejtěžší. Nejenže musely děti zvládnout obtížnou překážkovou dráhu, musely také zároveň v rukou, tedy v “kusadlech“, držet míč a závodit s ním.
Celý hmyzí maraton jsme završili návštěvou Motýlího domu – Papilonia, kde jsme viděli zase jiné motýly, větší a barevnější a naživo jsme mohli pozorovat i zakuklené housenky.
Co jsme si ovšem nejvíc užívali, bylo sluníčko a to, že bylo krásně a teploučko.
Dováděli jsem na zahradě, párkrát se ochladili v bazénku, bublifukovali bubliny, hráli si na písku, na pirátské bobří loďce, jezdili na motorkách, osvěžovali se vodním šplíchadlem a chodili na procházky.
Zahrádka nám vydala i plody, na které jsme čekali od jara. Pochutnávali jsme si na ostružinách a rajčátkách a užívali si léta!
A co vy, jaké jste měli léto? My bobříííí! 🙂
